Topení plynem

Topení plynem je čisté, jednoduché, komfortní a přitom má vysokou účinnost.

Od roku 2015 Evropská unie zavedla nařízení, které zakazuje vyrábět a prodávat kotle bez kondenzace s výjimkou kotlů s výkonem do 10 kW určených pouze k vytápění a kotlů s výkonem do 30 kW s průtokovým ohřevem teplé užitkové vody. Co to znamená? Základem většiny domů a domácností se tak staly nebo se po rozbití současných kotlů stanou kotle kondenzační. Má to svá pozitiva i negativa. Pozitivní je, že vyšší účinnost znamená i menší spotřebu plynu. Nižší spotřeba plynu = nižší emise. Ušetříte i elektřinu, protože elektronicky řízené oběhové čerpadlo s nízkonapěťovým napájením má nižší energetické nároky.

Nevýhody jsou tu ale také. Pokud budete nahrazovat starý kotel za nový, pravděpodobně budete muset vyvložkovat nově komín (kondenzace vodních par v úrovni kotle nebo těsně za ním je vražedná pro klasická komínová tělesa nebo hliník). Stejně tak musíte vyřešit odvod kondenzátu přes sifon do odpadního potrubí. Toho nevzniká málo. Teoreticky by spálením jednoho m3 plynu mělo vzniknout 1,6 l kondenzátu.

Největším problémem pak je vlastně technologická kauzalita kondenzačního kotle a otopné soustavy. Pokud máte nízkoteplotní otopnou soustavu, nebo ji takovou plánujete (například podlahové vytápění), pak je vše v pořádku. Při vhodném návrhu dosáhnete nejvyšší účinnosti. Ovšem pokud budete vyměňovat starý kotel s vysokoteplotní otopnou soustavou (radiátory), kotel nepojede v kondenzačním cyklu, protože prostě při vysokých teplotách už kondenzace nejde dosáhnout. Proto se účinnost snižuje. I přesto je ale nový kotel zcela jistě účinnější a ekonomičtější než starý.

Je tedy výhodnější při výměně starého kotle za nový uvažovat i o rekonstrukci celé otopné soustavy. Vyregulovaná otopná soustava je mnohem ekonomičtější. Přidáním několika regulačních prvků a výměnou starých radiátorů, které by v nižších teplotách prostě nefungovaly, za nové a moderní a funkční.