Anémie

Nemoc zvanou anémie zná většina lidí pod českým názvem chudokrevnost. Jedná se o světově nejrozšířenější onemocnění krve, které může mít mnoho příčin a projevů.

Anémie neboli chudokrevnost je snížení koncentrace hemoglobinu v krvi. Stanovuje se podle mezních hodnot pro určený věk a pohlaví. U mužů je norma hemoglobinu 135–175 g/l a u žen tato hodnota činí 120–165 g/l.

Krev v našem těle plní mnoho rozličných funkcí. Je transportním médiem pro životně důležité látky jako jsou hormony, vitamíny a živiny vstřebané z trávicího traktu a kyslík.

 

Příznaky anémie:

Společným rysem pro různé typy anémie je vždy nižší koncentrace hemoglobinu v krvi nemocného v porovnání se zdravým jedincem stejného pohlaví a věku. Se sníženým množstvím hemoglobinu v červených krvinkách se může i nemusí pojit snížený celkový počet krvinek v či jejich změněná velikost. S nedostatkem hemoglobinu klesá schopnost krve dokonale okysličit celý organismus. Na tuto krizovou situaci organismus zareaguje změnou prokrvení jednotlivých částí těla a to tak, že přednostně zásobuje krví ty orgány, které jsou na nedostatek kyslíku nejcitlivější, tedy mozek a srdce.

Typickým projevem anémie je právě bledost kůže a sliznic, což je projev nedokonalého prokrvení. Nemocný pociťuje svalovou slabost a snadno se unaví i při nenáročné činnosti. Organismus nemocného má celkově sníženou výkonnost psychickou i fyzickou, v závažných případech může pacient působit až naprosto apaticky. Postiženého může trápit i dušnost a zrychlená tepová frekvence (tachykardie) a bolesti hlavy. Závažnost projevů je velmi individuální. Tělo se do určité míry dokáže na nedostatek hemoglobinu s postupem času adaptovat a nemocný člověk se může na první pohled zdát být v pořádku.

 

Diagnostika:

Anémie je naštěstí velmi snadno odhalitelná rozborem krve, často se na ni přijde náhodou při jiném vyšetření. K určení typu anémie však někdy nestačí pouze krevní rozbor a musí se provést i odběr kostní dřeně a následná analýza. Zjištěním, že nemocný trpí anémií, ale kolotoč vyšetření zdaleka nekončí. Je třeba především určit, jaký typ anémie nemocného trápí.

V našich podmínkách se lékaři nejčastěji setkávají s takzvanou sideropenickou anémií, tedy anémií způsobenou nedostatkem železa. Při této nemoci jsou krvinky nemocného menší než norma (mikrocytární typ anémie) a je v nich i méně hemoglobinu (jsou hypochromní). Nedostatek železa je způsoben buď chyběním železa ve výživě, či jeho porušeným vstřebáváním z trávicího traktu nebo je na vině nadměrná ztráta železa krví. Ztráty železa krví jsou důsledkem chronických krvácení způsobenými například hemoroidy, peptidickými vředy, nádory trávicího traktu či nadměrně silným menstruačním krvácením. Nedostatek železa je nebezpečný především z toho důvodu, že železo je prvek nezbytný pro syntézu hemoglobinu. Můžeme říci, že „bez železa není hemoglobinu“. Nedostatek železa se tedy rovná nedostatku hemoglobinu, což je podstatou anémie. Před zvolením vhodné léčby musí lékař nejprve zjistit, co anémii u nemocného vyvolalo. Je-li na vině nízký příjem železa, je terapie poměrně snadná – lékař předepíše železo v tabletách spolu s vitamínem C (vit. C podporuje vstřebávání železa) a doporučí změnu stravovacích návyků. Stav by se měl do pár měsíců upravit a příznaky anémie odeznít. V případě, že za vznikem anémie stojí chronické krvácení, je třeba komplexnější léčba. Nejprve je třeba zbavit nemocného obtíží, které vedly ke ztrátám krve a až poté se řeší další doplnění železa.

 

Prevence:

Dobrou zprávou je, že anémiím, které jsou časté v našich podmínkách, můžeme do jisté míry předejít pestrou a vyváženou stravou. Důležité je jíst dostatek potravin bohatých na železo a vitamíny skupiny B. Železo získáme například z luštěnin, listové zeleniny, masa, máku a různých semínek. Na vitamin B12 jsou bohaté kvasnice, obilí, mléčné výrobky a maso.